Elektrokola jsou fenomén, který se začíná naplno rozvíjet i u nás v ČR, a já ho rád využívám, jak k závodům, tak ke kompenzačním tréninkům nebo jako skvělého pace makera pro tvrdý trénink v kopcích. Už delší dobu jsem chtěl otestovat skutečný reálný nájezd, abych nebyl odkázaný pouze na tvrzení výrobců nebo zkreslených informací u jiných uživatelů. A protože mám rád kopce, tak jsem zvolil k testu maximální nastoupané metry pro jedno nabití baterie. To dobře poslouží k odhadu celkového dojezdu a vůbec možnostem pohybu na horách.

Metodiku testu jsem měl promyšlenou dopředu. Dlouhodobě se zabývám tréninkem podle wattových hodnot, které celý proces zpřesní a dokážou dát věcem skutečný řád. U wattů není prostor pro dojmy a pocity, proto i velmi dobře poslouží v tomto případě. K testování jsem zvolil svůj oblíbený kopec Hrádek, který má délku necelých 2700 metrů s převýšením lehce přes 150 výškových metrů, průměrným sklonem 6% a asfaltovým povrchem, klasické stoupání čtvrté kategorie. Během testu bylo ideálních 19 – 20 stupňů a foukal velmi mírný vítr do 2 m/s.

test-elektrokolo-silnice

Technika testu

Ebike Rock Machine Blizz e70 se středovým pohonem Shimano  Steps 8000 a baterií o kapacitě 504Wh, cyklů má za sebou cca 40, lehká zapletená kola a bezdušové pláště o šířce 29×2.25 a tlaku 1,6 baru. Celková hmotnost kola připraveného k jízdě je 19 kg, moje hmotnost je 70 kg.

test-elektrokolo-garmin

K měření a zaznamenání hodnot jsem zvolil výbavu od Garminu, pedály s oboustranným měřením Vector 3, jedná se o jedno z nejpřesnějších zařízení, které jsou aktuálně na trhu. Odchylka se pohybuje kolem 1-2% a pedály zaznamenávají i pokročilé funkce jízdní dynamiky, stylu šlapání a kadence. Pro přesný GPS záznam používám cyklocomputer Garmin Edge 520 Plus s barometrem, který garantuje i velmi přesné počítání výškových metrů. Pro zpřesnění aktuální rychlosti i celkové vzdálenosti jsem zvolil rychlostní čidlo Garmin. Pás tepové frekvence rovněž. Vyhodnocení probíhá na tréninkové sociální síti Strava v kombinaci s Garmin Connect.

Test

Pro samotný test bylo nutné dodržet pár pravidel. Zvolil jsem základní eco mód, šlo mi o skutečně maximální reálný výstup. Motor jsem zapínal pouze na stoupání a současně jsem vypínal s dokončeným okruhem na cyklocomputeru, aby každý kopec byl pokud možno změřený co nejpřesněji. Vlastní výkon jsem zvolil kompenzační, konkrétní průměrné watty ve stoupání byly od 182 do 186W. Pro představu, na silničním kole odpovídá tento výkon přibližně rychlosti 30 km/h po rovině a se 70kg jezdcem, bez protivětru.

test-elektrokolo-displej

Tepová frekvence se pohybovala od 117 do 125 bpm, průměrné otáčky 82-84 rpm, čas stoupání se nejčastěji trefil na 7 minut a 35 vteřin, což odpovídá průměrné rychlosti 21,3 km/h. Tato průměrná rychlost odpovídá v tomto konkrétním kopci skoro 430W na silničním kole, což je výkon, kterým se jezdí stoupání na Tour de France. Z toho si člověk udělá velmi dobrý obrázek, jakou musí mít výkonnost, aby se za ebikem svezl v kopcích. Přitom je to pořád nejslabší ECO mód a jezdec na ebiku jede v pohodovém tempu. ECO mód zabíral neustále naplno, jako celek jsem se pohyboval na úrovni 460-470W, protože se projeví vyšší hmotnost kola.

test-elektrokolo-graf

Stoupání jsem nakonec zvládl 11x kompletně a poté se motor zastavil přibližně v polovině. Řečí čísel byl celkový nájezd 67 km a čas ve stoupání se zapnutým motorem byl 1h a 24 minut. Za tuhle dobu jsem nastoupal necelých 1800 výškových metrů, konkrétně 1758 m. Bylo velmi zajímavé, že motor ani na konci testu nevykazoval zhoršené parametry a všechny kopce jsem trefil v maximálním rozptylu 10 vteřin, pět kopců jsem dokázal jet na vteřinu stejně, což je bez wattového měření vyloučené trefit. Navíc na ebiku je hodně těžké držet plynulou křivku podaného výkonu, protože ten odpor je úplně jiný, než na normálním kole, kde se dávkuje mnohem citlivěji.

Snažil jsem se ale na maximum a s výsledkem jsem spokojený. Konečně mám základní kalibraci a věřím, že spoustě lidem může tento test pomoci s odhadem jejich dojezdu. Je nutné počítat také s tím, že zásadní vliv na nastoupané metry má celková hmotnost soupravy a jízdní odpory – hlavně pláště a povrch po kterém se jede. Můj test probíhal v ideálních a stálých podmínkách.

Jiří Fikejz